TRH = je místo, kde se setkává nabídka a poptávka a utvářejí se ceny zboží a služeb
Trh lze charakterizovat těmito znaky:
do styku přichází prodávající a kupující
objektem směny je zboží a služby
ceny zboží se určují na základě nabídky a poptávky
Trh chápeme:
prostorově – jako místo, kde se setkává prodávající a kupující (např. tržiště, obchodní dům, …)
funkčně – jako spojení nabídky a poptávky v určité oblasti
Rozlišujeme:
trh zboží a služeb (trh spotřebních statků, trh kapitálových statků)
trh práce
trh finanční (trh peněžní, trh kapitálový, trh devizový, trh drahých kovů
Trh zboží a služeb
Člení se podle druhů nebo skupin zboží.
Tržní ceny zboží a služeb se na něm vytvářejí podle vztahu nabídky a poptávky.
Stát podporuje fungování trhu protimonopolními zákony (např. zákon o ochraně hospodářské soutěže, apod.).
Trh práce
Jedná se o souhrn nabídky práce (nabízejí domácnosti) a poptávky po práci (firmy). Na trhu práce se utváří cena práce – mzda.
Stát zasahuje vydáváním zákonů, které upravují práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů, zvyšuje počet pracovních příležitostí, zřizuje a financuje úřady práce, vyplácí podpory v nezaměstnanosti, stanovuje životní minimum, minimální mzdu, apod.
Trh finanční
Představuje souhrn nabídky a poptávky po penězích:
trh peněžní – trh s krátkodobými peněžními prostředky se splatností do jednoho roku (hotovosti, krátkodobé úvěry, krátkodobé cenné papíry).
trh kapitálový – soustřeďuje a rozděluje volné peněžní prostředky dlouhodobé povahy se splatností nad 1 rok (termínované vklady, dlouhodobé úvěry, …).
trh devizový – soustřeďuje a přerozděluje valuty, devizy a zlato. Utváří se zde cena peněz ve formě kurzu měny.
Kdo vstupuje na trh
domácnosti – poptávají na trhu výrobků a služeb za účelem konečné spotřeby.
podniky – nabízejí výrobky a služby a poptávají výrobní faktory.
Tržní mechanismus
Reguluje množství zboží a služeb na trhu.
Stát může ovlivňovat trh prostřednictvím různých nástrojů např. daňovým systémem, poskytováním státních zakázek, celní politikou, apod.
Konkurence
Na trhu existuje více výrobců stejného nebo podobného zboží. Existuje tedy hospodářská soutěž – tzv. konkurence.
Dokonalá konkurence
cenová konkurence – výrobci snižují ceny a snaží se tak přilákat kupující ke svým výrobkům.
necenová konkurence – výrobci se zaměřují na kvalitu, podmínky prodeje (servis, záruky, apod.), značku firmy, její dobré jméno, atd.
neexistují žádné překážky vstupu na trh
Monopolistická konkurence
velké množství nakupujících a prodávajících
prodejci nabízejí stejný nebo podobný výrobek, prodávají nejvyšší hodnotu za nejnižší cenu
příklad: prodejci hamburgerů
Monopol
výrobce, který jako jediný stojí na straně nabídky. Jeho výrobek je jedinečný (jiné firmy jej nevyrábějí).
má tendenci omezovat a zdražovat výrobu
příklad: Český Telecom, a. s.
Oligopol
několik výrobců, které můžeme označit jako hlavní
někteří z výrobců mají významný podíl na trhu, tj. mohou ovlivňovat cenu
příklad: Coca-Cola, PEPSI
Nabídka vs poptávka
Nabídka – množství zboží, které chce prodávající za určitou cenu prodat.
Poptávka – množství zboží, které chce kupující za určitou cenu koupit.
Agregátní poptávka – firmy, domácnosti, stát
Agregátní nabídka – souhrn všech nabízených statků a služeb
Velikost nabídky a poptávky se neustále mění a mění se i ceny zboží a služeb. Jestliže se poptávka zvyšuje, cena zboží roste. Pokud se zvyšuje nabídka, cena zboží začne postupně klesat.
Při určité ceně se nabízené a poptávané množství dostávají do rovnováhy. Tuto cenu nazýváme rovnovážnou cenou. Na trhu nastává rovnováha mezi nabídkou a poptávkou.