Během prezentace je paměť posluchače rozhodujícím lidským článkem, který určuje, jak dobře je nová informace v lidské mysli přijímána, zpracována a uložena. Obecně používáme tři typy paměti – smyslovou, dlouhodobou a pracovní.

Smyslová paměť

Smyslová paměť je součástí vědomí, posluchači si do ní během pozorování a poslechu stručně ukládají první zrakové a sluchové vjemy.
Smyslová paměť má potenciálně neomezenou kapacitu, přestože zrakové a sluchové vjemy mohou zůstat ve smyslové paměti méně než jednu sekundu.

Dlouhodobá paměť

Dlouhodobá paměť je část vědomí, kde si posluchači ukládají informace po delší dobu, od 30 sekund až po celý život.
Toto je to místo, kam by si měli posluchači ukládat informace z průběhu prezentace.
Stejně jako smyslová paměť je i dlouhodobá paměť prakticky neomezená ve své kapacitě.

Pracovní paměť

Pracovní paměť (krátkodobá paměť) je část vědomí, pomocí které posluchači udržují pozornost.
Tato paměť soustředí pozornost na sluchové i zrakové vjemy a pracuje na jejich začlenění do dlouhodobé paměti.
Je ve své kapacitě zpracovávat nové informace významně omezená.
Pokud tedy předáme pracovní paměti více informací, než může zpracovat, snadno se zahltí a do dlouhodobé paměti zpracuje a začlení pouze části a útržky z celé prezentace.

Předchozí Téma

Zpět na Lekce

Následující Téma