CANVA - JAK JI VYUŽÍT PRO PŘÍPRAVU PREZENTACÍ
1 z 2

Identifikace cílové skupiny

Kdo je pro lektora cílovou skupinou? Jsou to účastníci vzdělávací aktivity.

Proč je tak důležité vědět, kdo se bude účastnit vzdělávací akce? Protože se od identifikace vzdělávací aktivity odvíjí veškeré další lektorovi kroky – a to především:

  • co se mají účastníci naučit, tj. definovat obsah vzdělávání,
  • prostředí, kde bude výuka probíhat, tj. výukové prostory,
  • v jaké formě bude vzdělávání probíhat,
  • jaké budou použity metody vzdělávání,
  • jaké didaktické pomůcky nebo prostředky budou použity,
  • atd.

Před vzdělávací aktivitou je vždy potřeba si zjistit (pokud je to možné), tyto informace o účastnících:

  • počet účastníků, velikost skupiny
  • jedná se uzavřené školení (tj. např. pro zaměstnance jedné firmy) nebo o otevřenou vzdělávací akci (účastníci jsou z řad veřejnosti a navzájem se neznají),
  • jejich předchozí znalosti, dovednosti a zkušenosti s tématem vzdělávací aktivity,
  • jejich motivace k účasti na dané vzdělávací aktivitě – proč se dané vzdělávací akce účastní, tj. jejich vnitřní i vnější motivace,
  • jaká jsou jejich očekávání,
  • věk účastníků – zda je skupina věkově homogenní nebo různorodá,
  • pracovní zařazení účastníků – většinou není vhodné mít na jedné vzdělávací aktivitě šéfa i jeho podřízené – i s ohledem k tomu, že každý z nich má jiné požadavky na obsah vzdělávání a dosaženou úroveň,
  • nejvyšší dosažené vzdělání účastníků – opět, zda je skupina s ohledem na dosaženou úroveň vzdělání homogenní nebo různorodá,
  • a další charakteristiky relevantní pro danou vzdělávací aktivitu.

Počet účastníků

Podle počtu účastníků mnůžeme zvolit nejen vhodné prostory, kde se bude výuka odehrávat, ale především i formu a vhodné metody vzdělávání.

  • 10–12 účastníků – lektor může zvolit kombinaci metod přednášky, diskuse, práce v malých skupinách, instruktáže (např. práce s didaktickou technikou a pomůckami). Výuka může být zaměřena více prakticky, tj. na osvojení si dovedností;
  • 12–20 účastníků – lektor může zvolit kombinaci metod přednášky, práce v malých skupinách, diskuse. Výuka bude zaměřena více na předávání informací než osvojení si dovedností;
  • 20 a více účastníků – lektor bude muset pravděpodobně zvolit metodu přednášky, eventuálně různé podoby diskuse. Výuka bude zaměřena téměř výhradně na předávání znalostí, osvojení si dovedností a hlubší porozumění dané problematice v takovémto počtu účastníků nebude zřejmě příliš možné.

Předchozí znalosti, dovednosti a zkušenosti účastníků

Předchozí znalosti a důvedosti účastníků jsou důležité proto, aby lekor nastvil úroveň, od které se bude vzdělávací akce odvíjet.

  • Pro účastníky, kteří danou činnost nikdy nevykonávali a nemají tedy o ní žádné znalosti – začátečníky – zaměří lektor obsah především na základy dané činnosti.
  • Pro účastníky, kteří již danou činnost vykonávají a mají s ní tedy zkušenosti – mírně, středně pokročilé nebo specialisty – zaměří lektor obsah spíše na další rozvoj jejich kompetencí v dané oblastu, na specifika práce, atd.

Motivace k účasti na vzdělávací aktivitě

Motivace je vlastně důvod, proč se účastnit vzdělávací akce. Motivace může být vnitřní nebo vnější.

  • vnitřní motivace účastníků vychází z jedince samotného (např. jeho zvídavost, zájem o dané téma apod.),
  • vnější motivace (nazývaná stimulace) vychází z jeho okolí (např. tlak nadřízeného, partnera, strach ze ztráty zaměstnání nebo naopak finanční odměna, povýšení apod.).

Pracovní zařazení účastníků

Jak jsme již uvedli výše, pracovní zařazení účastníků může mít velmi podstatný vliv na obsah, formu i metody použité při vzdělávací akci. Minimálně v požadavcích na požadované cíle vzdělávání.

oZcela jiná práce bude s vrcholovými manažery, úředníky, jiná s dělníky, jiná se specialisty – vždy je třeba, aby lektor přizpůsobil parametry výuky (metody, didaktické prostředky), ale i způsob komunikace a vyjadřování, oblečení atd. konkrétní skupině účastníků.

Existují i specifické skupiny účastníků, jejichž profese je natolik specifická, že může významným způsobem ovlivnit výuku. Takovými skupinami jsou například učitelé (především učitelé středních škol), specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo bankovní úředníci, právníci, daňoví specialisté a auditoři apod.

Věk účastníků

V tomto ohledu není důležitý věkovým průměr účastníků, ale věkové rozpětí. Pokud jsou účastníci spíše mladšího věku, může lektor postupovat o něco rychleji, musí však počítat s tím, že jejich zkušenosti nebudou tak pestré (není tedy možné navazovat pouze na ně, ale zároveň půjde o skupinu poněkud homogennější, což je pro výuku většinou výhoda), že účastníci si nebudou tak snadno propojovat nové informace s tím, co už znají. Pokud budou účastníci střední generace a starší (55+), pak může lektor navazovat na jejich předchozí zkušenosti, ale výuka bude muset probíhat pomalejším tempem a zařazením většího počtu příkladů na zapamatování.

Je ovšem třeba uvědomit si, že toto je generalizace – vždy závisí na konkrétní skupině účastníků. S ohledem na věk musí také lektor vybírat adekvátní příklady.

Nejvyšší dosažené vzdělání účastníků

Lektor by měl obsah, způsob jeho předání a způsob komunikace (použitý jazyk, tempo apod.) přizpůsobit tomu, jaká je struktura skupiny z hlediska jejich dosaženého vzdělání. Například u vysokoškolsky vzdělaných účastníků je možné (a u některých skupin i vhodné) používat odbornější terminologii, více cizích slov, u lidí s nižším vzděláním pak méně cizích slov, méně odborných termínů, kratší věty, více aplikace do praxe atd.