Identifikace vstupních znalostí a dovedností účastníků vzdělávacího programu

Před zahájením vzdělávací aktivity nebo na jejím samém začátku musí lektor znát schopnosti účastníků, úroveň jejich relevantních vědomostí a dovedností a jejich vztah ke konkrétní práci. Lektor při realizaci vzdělávání na tuto úroveň navazuje, dosavadních vědomostí a dovedností využívá a tyto dále rozvíjí. Také je důležité znát očekávání účastníků a jejich míru motivace ke vzdělávání.

Tyto informace je třeba důsledně získávat. Ne vždy se však tak v praxi děje. Právě fakt, že lektor často nemá tyto informace před zahájením vzdělávání k dispozici, mu následně značně komplikuje vlastní realizaci vzdělávání a to především na počátku vzdělávání, někdy však po celý průběh vzdělávací aktivity.

Hodnocení před vzdělávací aktivitou

Zjišťujeme vstupní úroveň vědomostí a dovedností účastníků i jejich motivaci – hovoříme o tzv. vstupní diagnostice nebo o tzv. vstupním prověřování vědomostí a dovedností účastníků, vstupním zjišťování motivace a očekávání.

Způsobů máme několik:

• Dotaz u organizátora vzdělávací aktivity
• Dotazník
• Úkol před kurzem
• Vstupní test

Dotaz u organizátora vzdělávací aktivity

Pokud bude vzdělávací aktivita určena pro zaměstnance jedné firmy, instituce, školy apod., pak mluvíme o uzařevné vzdělávací akci, která je organizována např. zaměstnavatelem. V tom případě můžeme organizátora oslovit a požádat ho o spolupráci.

Pokud se však jedná o tzv. otevřené školení, tj. účastníci jsou z řad veřejnosti, pak tento způsob identifikace vstupních znalostí a dovedností využít nemůžeme.

Dotazem u organizátora vzdělávací aktivity můžeme o účastnících zjistit základní informace (jejich počet, věk, složení z hlediska pohlaví, pracovní zařazení, předchozí zkušenosti apod.). Je vhodné se s organizátorem vzdělávací aktivity domluvit, aby zařadil potřebné informace do přihlášky na kurz a v dostatečném předstihu (minimálně jednoho týdne) je lektorovi poskytl.

Dotazník

Vstupní dotazník je jistou formou „sebehodnocení“ účastníka vzdělávání, tj. jak on sám vidí své znalosti a zkušenosti s danou problematikou.

Vstupní dotazník by neměl být příliš obsáhlý – stačí maximálně pět až šest otázek (při větším počtu otázek se snižuje ochota budoucích účastníků jej vyplnit, a tím samozřejmě i jeho návratnost). Otázky mohou být jak otevřené (v nich účastníci sami tvoří odpověď) nebo uzavřené (v nich účastníci vybírají z nabízených možností odpovědi). Mezi otázky můžeme zařadit i takové, které povedou účastníky k zamyšlení, co od dané vzdělávací aktivity očekávají, jaké konkrétní problémy či otázky by jim měla pomoci (vy)řešit apod. Na začátku dotazníku nebo v doprovodném textu by vždy mělo být zdůvodněno, k čemu dané otázky lektor využije.

Úkol před kurzem

Úkolem před kurzem zjišťujeme dovednosti a znalosti účastníků. Účastníkům můžeme před začátkem kurzu poslat například text k prostudování (maximálně délky jedné strany) nebo nějaký úkol, který mají splnit ještě před začátkem vzdělávací aktivity. Úkolem může být také příprava na vzdělávací aktivitu.

I zde platí, že úkol by měl být krátký a jeho splnění by účastníkům nemělo zabrat více než 30 minut. V opačném případě se opět velmi snižuje jejich ochota i motivace jej splnit.

Vstupní test

V některých případech, zejména ve vzdělávacích aktivitách zaměřených na osvojení si přesných a konkrétních znalostí, je vhodné požádat účastníky o vyplnění krátkého testu (nejlépe obsahujícího otázky s výběrem odpovědi). Z jeho výsledků pak velmi snadno zjistíme, co již účastníci znají, kde mají drobné nedostatky, co neovládají vůbec, na co se tedy v kurzu musíme soustředit, na co můžeme navazovat atd.

Vstupní test by opět neměl být příliš obsáhlý – stačí max. 10 otázek – kombinovat můžeme jak otázky uzavřené, tak i otevřené.