Kdo je pro lektora cílovou skupinou? Jsou to účastníci vzdělávací aktivity.
Proč je tak důležité vědět, kdo se bude účastnit vzdělávací akce? Protože se od identifikace vzdělávací aktivity odvíjí veškeré další lektorovi kroky – a to především:
Před vzdělávací aktivitou je vždy potřeba si zjistit (pokud je to možné), tyto informace o účastnících:
Podle počtu účastníků mnůžeme zvolit nejen vhodné prostory, kde se bude výuka odehrávat, ale především i formu a vhodné metody vzdělávání.
Předchozí znalosti a důvedosti účastníků jsou důležité proto, aby lekor nastvil úroveň, od které se bude vzdělávací akce odvíjet.
Motivace je vlastně důvod, proč se účastnit vzdělávací akce. Motivace může být vnitřní nebo vnější.
Jak jsme již uvedli výše, pracovní zařazení účastníků může mít velmi podstatný vliv na obsah, formu i metody použité při vzdělávací akci. Minimálně v požadavcích na požadované cíle vzdělávání.
oZcela jiná práce bude s vrcholovými manažery, úředníky, jiná s dělníky, jiná se specialisty – vždy je třeba, aby lektor přizpůsobil parametry výuky (metody, didaktické prostředky), ale i způsob komunikace a vyjadřování, oblečení atd. konkrétní skupině účastníků.
Existují i specifické skupiny účastníků, jejichž profese je natolik specifická, že může významným způsobem ovlivnit výuku. Takovými skupinami jsou například učitelé (především učitelé středních škol), specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo bankovní úředníci, právníci, daňoví specialisté a auditoři apod.
V tomto ohledu není důležitý věkovým průměr účastníků, ale věkové rozpětí. Pokud jsou účastníci spíše mladšího věku, může lektor postupovat o něco rychleji, musí však počítat s tím, že jejich zkušenosti nebudou tak pestré (není tedy možné navazovat pouze na ně, ale zároveň půjde o skupinu poněkud homogennější, což je pro výuku většinou výhoda), že účastníci si nebudou tak snadno propojovat nové informace s tím, co už znají. Pokud budou účastníci střední generace a starší (55+), pak může lektor navazovat na jejich předchozí zkušenosti, ale výuka bude muset probíhat pomalejším tempem a zařazením většího počtu příkladů na zapamatování.
Je ovšem třeba uvědomit si, že toto je generalizace – vždy závisí na konkrétní skupině účastníků. S ohledem na věk musí také lektor vybírat adekvátní příklady.
Lektor by měl obsah, způsob jeho předání a způsob komunikace (použitý jazyk, tempo apod.) přizpůsobit tomu, jaká je struktura skupiny z hlediska jejich dosaženého vzdělání. Například u vysokoškolsky vzdělaných účastníků je možné (a u některých skupin i vhodné) používat odbornější terminologii, více cizích slov, u lidí s nižším vzděláním pak méně cizích slov, méně odborných termínů, kratší věty, více aplikace do praxe atd.